Kauza nejen Dějin Karibské oblasti doc. dr. Oldřicha Kašpara, CSc, člena korespondenta Academia Mexicana de la Historia



Poslední aktualizace: 26. 02. 2004, 12:02

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

Protože se po publikování poznámky Simony Binkové k zatím poslední publikaci doc. dr. Oldřicha Kašpara, CSc. Dějiny Karibské oblasti Praha, Nakladatelství Lidové noviny 2002 (S. Binková, "Všechna práva vyhrazena", Babylon, 5/XII, 20. 1. 2003) objevila řada dotazů, rozhodli jsme se na pracovní poradě Střediska ibero-amerických studií dne 10. února 2003 zveřejnit na naší webové stránce veškeré materiály k této záležitosti. Jsou zde naskenované stránky některých publikací, přepsané citáty z publikací doc. Dr. O. Kašpara, kopie podání Etické komisi FF UK i reakce na ně.
Nové Poznámka k reakci doc. dr. Oldřicha Kašpara, CSc., člena korespondenta Academia Mexicana de la Historia, na recenzi jeho knihy Dějiny Karibské oblasti, publikované pod titulem Ještě jednou k Dějinám Karibské oblasti v ČČH, 3, 2003, str. 621-623.
Text dopisu J. Opatrného předsedkyni Etické komise FF UK prof. dr. Heleně Haškovcové.
Text recenze Petra Hory "Jak Oldřich Kašpar jezuitům z České provincie v Mexiku dal co proto", Aluze, 4/1999
Text poznámky Kláry Schirové vysílané na stanici Vltava 8. 1. 2003
Text poznámky S. Binkové, "Všechna práva vyhrazena", Babylon, 5/XII, 20. 1. 2003, str. 6
Text recenze M. Křížové (Dějiny a současnost 2/2003, str. 62-62)
Text recenze J. Opatrného (Český časopis historický 2003/2, str. 421-4)
Text recenze Pavla Fochlera (přijato k publikování v časopise Cizí jazyky, č. 4, 2003)
Reakce dr. Simony Binkové na texty doc. dr. Oldřicha Kašpara a Romana Dykasta v Babylonu, č.6/r.XII, 24.2.2003, str.7, (zasláno též redakci Babylonu k otištění)
Zápis z jednání etické komise FF UK 12. 3. 2003

V níže uvedeném textu cituji z dopisu doc. dr. Oldřicha Kašpara, CSc., předsedkyni Etické komise FF UK prof. dr. Heleně Haškovcové, Praha, dne 2. 2. 2003, který byl dán na vědomí vedoucímu Střediska ibero-amerických studií ředitelem Ústavu etnologie FF UK doc. dr. Františkem Vrhelem

Protože dopis obsahuje řadu matoucích výroků a nepřesností, abych použil nepřiměřeného eufemismu, rozhodli jsme se umístit na střediskovou stránku i naskenované části textů, které doc. dr. Oldřich Kašpar, CSc., člen korespondent Academia Mexicana de la Historia (viz podpis na jeho přípisu prof. Dr. Heleně Haškovcové ze dne 2. 2. 2003) opsal od jiných autorů nejen ve své dosud poslední, ale také v předchozích pracích. Váhali jsme, zda zrcadlově použít naskenované části z publikací doc. dr. Oldřicha Kašpara, CSc., člena korespondenta Academia Mexicana de la Historia. Protože jsme iberoamerikanisté a ne právníci, nejsme si jisti legálností takového postupu a pochybujeme o ochotě doc. dr. Oldřicha Kašpara, CSc., člena korespondenta Academia Mexicana de la Historia, dát k takovému počínání souhlas. Zvolili jsme tedy metodu citace z jeho knih s uvedením pramene tak, jak je to obvyklé ve vědecké práci. Domníváme se totiž, že této metody lze použít i u textů jiného než vědeckého charakteru. Vzhledem k mimořádnému rozsahu opsaných pasáží, někde jde o věty, jinde o odstavce a výjimkou nejsou ani celé stránky, nebylo v našich silách zachytit najednou všechny případy. Zatím je Vám tedy k dispozici pouze část materiálu, další budeme průběžně doplňovat a najdete je pod slovem "nové" s příslušným datem.

Protože pak doc. dr. Oldřich Kašpar, CSc., člen korespondent Academia Mexicana de la Historia, v dopise uvedl: "Za poněkud absurdní považuji skutečnost, že mne obviňuje člověk, který, mimo jiné, ve své publikaci 88 zajímavostí z Kuby vydané nakladatelstvím Albatros v roce 1983 použil, zcela bezostyšně, v kapitole Kubánské legendy a pohádky (s. 185-198), mé překlady a komentáře (ovšem bez jakéhokoli uvedení autora a překladatele) publikované v mé knize Kubánské lidové pohádky vydané nakladatelstvím Odeon v roce 1979. Přesto mne nikdy ani nenapadlo svůj nesouhlas dávat najevo formou, kterou zvolil Josef Opatrný a jež mi připadá nedůstojnou akademicky vzdělaného člověka." (viz výše zmiňovaný dopis O. Kašpara ze 2. 2. 2003, str. 2), předkládám fakultní veřejnosti i stránky 88 zajímavostí z Kuby, jež jmenovaný ve svém textu označil, opět s doprovodem citací jeho překladu. Ne proto, aby čtenář porovnával kvalitu překladů. Nikdy jsem netvrdil, že jsem překladatel, jsem historik amerického kontinentu a svůj překlad několika kubánských pohádek a legend z kubánských edic jsem do výše zmíněné knihy pro děti zařadil jako příklad jen na přání nakladatelství. Srovnání ukáže i laikovi neopodstatněnost tvrzení z dopisu doc. dr. Oldřicha Kašpara, CSc., člena korespondenta Academia Mexicana de la Historia. Jmenovaný v něm hovoří též o jakýchsi komentářích, které jsem měl také "bezostyšně použít". V jím uváděné knize (Kubánské lidové pohádky, Praha, Odeon 1979) jsem však žádné komentáře nenašel (nic podobného ostatně neuvádí ani tiráž publikace), je opatřena jen předmluvou a ediční poznámkou, možná ale, že autor nazývá tyto texty komentáři. I jejich srovnání s hesly v Zajímavostech z Kuby však ukazuje, alespoň podle mého názoru, neschopnost doc. dr. Oldřicha Kašpara, CSc., člena korespondenta Academia Mexicana de la Historia, kriticky porovnat dva texty. Moje hesla a jeho text se liší natolik, že nelze hovořit ani o inspiraci. Dodávám k tomu, že jsem se podíval na jeho edici pohádek až potom, co mi doc. dr. Vrhel předal kopii podání doc. dr. Oldřicha Kašpara, CSc., člena korespondenta Academia Mexicana de la Historia. S výjimkou recenzovaných Dějin Karibské oblasti a několika studií, které jsem četl v rámci lektorování sborníků Ústavu etnologie FF UK, totiž práce doc. dr. Oldřicha Kašpara, CSc., už dávno registruji pouze podle jejich titulů, četbu bych považoval při svém zaneprázdnění za ztrátu času.

Co se pak týče odkazu doc. dr. Kašpara, CSc., člena korespondenta Academia Mexicana de la Historia, na Předmluvu ke Slovníku spisovatelů Latinské Ameriky, Praha, Libri 1996 ("kromě výše uvedeného, viz např. jeho Předmluva ke Slovníku spisovatelů Latinské Ameriky, Praha Libri, 1996, s. 7-8)" viz str. 3. Kašparova dopisu z 2. 2. 2003) jsem na pochybách. Předmluva vysvětluje více méně genezi vydání publikace, na němž jsem se podílel získáním jistých finančních prostředků. Nevím, co doc. dr. Oldřich Kašpar, CSc., člen korespondent Academia Mexicana de la Historia, odkazem myslel a očekávám jeho bližší vysvětlení. Jen na okraj k tomuto bodu poznamenávám: protože nejsem literární vědec, stejně jako jím není doc. dr. Oldřich Kašpar, CSc., člen korespondent Academia Mexicana de la Historia, konzultoval jsem "literární obsah" oné úvodní poznámky s jednou z našich předních odbornic na literaturu Latinské Ameriky doc. dr. Hedvikou Vydrovou, která shledala tuto pasáž odpovídající jejímu účelu. Stanovisko doc. dr. Vydrové je pak pro mne v tomto ohledu směrodatné.

V odpovědi na tvrzení doc. dr. Oldřicha Kašpara, CSc., člena korespondenta Academia Mexicana de la Historia, o "neférovosti" : cituji z jeho dopisu z 2.2. 2003, str. 3: "Připouštím, že v případě Dějin Karibské oblasti, mohlo dojít k určité nedůslednosti v bibliografii (rozhodně ne záměrné) pro níž nemám pádné vysvětlení (snad chvat při dokončování práce, celkový stres apod.). Stát by se to pochopitelně nemělo, ale mluví-li Josef Opatrný o desítkách případů je to mírně řečeno neférové a zcela zavádějící (on sám by se měl zamyslet nad vlastním způsobem práce a vlastními postupy…)" jen odkazuji na srovnání původních textů s jeho opisy, které najde zainteresovaný čtenář níže. Už nyní jsou jich desítky a pokud budeme pokračovat ve shromažďování materiálu, nepochybuji o tom, že se dostaneme jen v titulu, který jsem recenzoval, blízko čísla osmdesát. Abych však dokázal, že se v případě opisování, a tedy porušování etiky vědecké práce, jedná v případě doc. dr. Oldřicha Kašpara, CSc., člena korespondenta Academia Mexicana de la Historia, o opakovaný jev, připojuji příslušné pasáže i z jeho starších publikací. Zároveň chci podotknout, že porušováním etiky vědecké práce chápu i ty příklady přebírání cizího textu, kdy nemůže být o vědecké publikaci ani řeči.

Malou poznámku musím věnovat slovům doc. dr. Oldřicha Kašpara, CSc., člena korespondenta Academia Mexicana de la Historia, z jeho dopisu o "bibliografii" (viz výše citovanou pasáž). Pokud chápe bibliografií prosté opisování, nemůžeme se nikdy domluvit. Bibliografie je podle mne soupis příslušné literatury k tématu, ne nakládání s tituly a už vůbec ne s textem, který se pod těmito tituly skrývá. Třebaže považuji jeho bibliografii v publikaci Dějiny Karibské oblasti za krajně nereprezentativní, viz text mojí recenze výše, nepodával bych kvůli tomu podání etické komisi, ta by musela považovat takovou stížnost za projev jednání psychicky nemocné osoby.

Obávám se ovšem, že se s doc. dr. Oldřichem Kašparem, CSc., členem korespondentem Academia Mexicana de la Historia, nemůžeme shodnout nejen na pojmech bibliografie či etika vědecké práce. Evidentně se liší i naše názory na metody této práce. Vrátím se v této souvislosti k případu, který opět uvádí ve svém přípisu, totiž mému kritickému vystoupení při jeho habilitaci 7. prosince 1995 (toto datum uvádím na základě jeho citovaného dopisu, já sám si přesné datum nepamatuji a nepovažuji ho za tak důležité, abych ho musel ověřovat). Uváděl jsem jako příklad jeho postupu pasáž z jeho "Nástinu dějin česko-španělských vztahů" k Dějinám Španělska (Praha, Nakladatelství Lidové noviny, 1994, str. 781-797). Na můj přímý dotaz, odkud čerpal informace o snahách Alfonse X. získat francouzský trůn ("Dvakrát podporoval Přemysl Otakar II. snahu kastilského krále Alfonse X. Moudrého o získání francouzského trůnu, protislužbou měla být politická aliance namířená proti Rudolfu Habsburskému." viz tamtéž, str. 784), odpověděl odkazem na dokumenty, které nalezl a bude publikovat. Nepublikoval je ani po sedmi letech od habilitačního řízení a publikovat je také nemohl. Žádné takové dokumenty totiž neexistují a existovat nemohou. Alfons X. se neucházel o francouzský, ale o římský trůn, jak o tom opakovaně psala nejen španělská, ale i česká historiografie (viz např. Václav Novotný, Rozmach české moci za Přemysla Otakara II. (1253-1271). České dějiny 1/4, Praha 1937, str. 52nn). Jedinou zmínku o Alfonsově francouzské ambici je možné nalézt v turistickém průvodci (P. Štěpánek (spolupracovnice V. Čápová), Španělsko, Andora, Gibraltar, Praha 1983, str. 28, kde se píše: "Král Přemysl Otakar II. vyjednával o politické alianci s kastilským králem Alfonsem X. Učeným proti svému soupeři Rudolfovi a dvakrát podporoval Alfonsovu snahu získat francouzský trůn." K této věci srov. též poznámku B. Baďury, našeho předního odborníka na danou problematiku in: B. Baďura, "Styky mezi Českým královstvím a Španělskem ve středověku", Táborský archiv 7, 1995-1996, str. 9n). Pokud tedy doc. dr. Oldřich Kašpar, CSc, člen korespondent Academia Mexicana de la Historia neprokáže jiný pramen (v podobě vědecké studie či kriticky zhodnocené archiválie) svého výše uvedeného tvrzení, budu to muset považovat za další důkaz opodstatněnosti mého názoru, že pro jmenovaného má text v turistickém průvodci v jeho bádání vyšší kvalitu než vědecká studie či archivní pramen. Tento přístup k informacím se projevuje u doc. dr. Oldřicha Kašpara, CSc., člena korespondenta Academia Mexicana de la Historia i v publikaci Acolmitzli Nezahualcóyotl, Rozezni svůj atabal, Votobia 1996, kde v části Výběrová bibliografie O. Kašpar píše: "Pro čtenáře s hlubším zájmem o problematiku dějin aztécké kultury připojuji výběr základní literatury v českém jazyce, ať již původní či překladové. BINKOVÁ, Simona - Opatrný, Josef, 77 zajímavostí z Mexika, Praha 1977"…, Nezahualcóyotl, …., 129. Dovoluji si v této souvislosti jednak opravit chybný údaj, Zajímavosti z Mexika vyšly v roce 1988, jednak upozornit na fakt, že knihu vydalo nakladatelství Albatros pro čtenáře od 12 let a problematice předkolumbovských kultur je zde věnováno jediné heslo, Mayové, Aztékové …, viz výše zmiňovaná práce, str. 81-87. Jako spoluautorovi je mi velmi líto, ale knížka měla sloužit dětem k základnímu seznámení s problematikou Mexika. Rozhodně jsme ji nezamýšleli jako zdroj pro "čtenáře s hlubším zájmem o problematiku dějin aztécké kultury" (O. Kašpar, viz výše). Pokud tedy bude někdo na doporučení doc. dr. Oldřicha Kašpara, CSc, člena korespondenta Acadamia Mexicana de la Historia hledat v naší knize o Mexiku hlubší poučení o dějinách aztécké kultury, velmi se mu omlouvám.

Na závěr čtení dopisu doc. dr. Oldřicha Kašpara, CSc., člena korespondenta Academia Mexicana de la Historia, jen malou osobní poznámku: Míří k jeho informaci uváděné v závorce na první straně listu, cituji: "dr. Binkové (Opatrného podřízené pracovnice)". Obávám se, že s doc. dr. Oldřichem Kašparem, CSc., členem korespondentem Academia Mexicana de la Historia, se neshodneme ani v názorech na vztahy v akademické obci. Mezi členy akademické obce neexistují podle mého mínění vztahy nadřízenosti a podřízenosti. Studenti, asistenti, docenti i profesoři jsou kolegy s různými zkušenostmi a stupněm vědomostí a jejich společným zájmem je bádat nad zajímavými problémy a rozšiřovat vzájemně svoje obzory. Vztah nadřízenosti a podřízenosti patří do armády, policie, mafií či tajných bratrstev, ale ne na universitu.



V Praze, 10. 2.2003.

Josef Opatrný



Výňatky

Josef Opatrný, 88 zajímavostí z Kuby, Praha, Albatros 1983 a citáty z: Kubánské lidové pohádky, Praha, Odeon 1979 (str. 184 - 185, 186, 189, 190 - 191, 192, 193 - 198 )

Slovník spisovatelů Latinské Ameriky, Praha, Libri 1996, předmluva (str. 7 - 8)

Josef Polišenský a kol., Dějiny Latinské Ameriky, Praha, Svoboda 1979 a citáty z: Oldřich Kašpar, Dějiny Karibské oblasti, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2002 (DKR) (str. 310 - 311, 381 - 382, 383 - 384, 390 - 392, 692, 693 - 694)


Vlastimil Beneš, Jiří Marek a kol, Karibská oblast, Praha, Obchodně-ekonomické sborníky Institutu zahraničního obchodu 1973 a citáty z: Oldřich Kašpar, Dějiny Karibské oblasti, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2002 (DKR) (str. 94, 126, 182, 216, 228, 240, 262, 274, 304, 336, 368, 408, 446, 462)

Hans Buch, Nezávislost San Dominga, Praha, Panorama, 1981 a citáty z: Oldřich Kašpar, Dějiny Karibské oblasti, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2002 (DKR) (str. 11 - 12, 12 - 13, 14, 15, 16, 17, 18 - 19, 19 - 20, 21 - 22, 23 - 24, 24 - 25, 27, 30 - 31)


Slovník spisovatelů Latinské Ameriky, Praha, Libri 1996, předmluva (str. 59, 61)

Josef Opatrný, Kuba, Praha, Libri 2002 a citáty z: Oldřich Kašpar, Dějiny Karibské oblasti, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2002 (DKR) (str. 41, 42, 47, 48, 52, 53, 53-54, 55, 57, 66, 71, 74 - 75, 76, 77 - 78, 78 - 79, 81, 83, 83 - 84, 85, 86, 86 - 87, 87, 86 - 87)


Tanec živlů, Praha, Odeon 1976 citáty z: Oldřich Kašpar, Doslov, in: Acolmitzli Nezahualcóyotl, Rozezni svůj atabal. Poezie starého Mexika, Votobia 1996 (str. 14, 15)


Simona Binková, Josef Opatrný, 77 zajímavostí z Mexika, Praha, Albatros 1988 a citáty z: Oldřich Kašpar ve spolupráci s Evou Mánkovou, Dějiny Mexika, Praha, Nakladatelství Lidových novin 1999 (str. 114 - 116, 120 - 121, 121 - 122, 123)

Simona Binková, Historické a etnografické prameny bohemikálního původu ke studiu severozápadní oblasti Nového Španělska, kandidátská disertace 1991 a citáty z: Oldřich Kašpar Jezuité z české provincie v Mexiku, DANAL, Olomouc 1999 (str. 16, 17 - 18, 18 - 19, 21 - 22)



Filozofická fakulta UK v Praze, Středisko ibero-amerických studií, Hybernská 3, Praha 1