Simona Binková, Josef Opatrný, 77 zajímavostí z Mexika

"Kalifornii jmenoval ve své nabídce na prvním místě zcela záměrně. Arizona, Nové Mexiko či Colorado byly v polovině minulého století vyprahlé nebo hornaté pustiny, zatímco Kalifornie připomínala kvetoucí zahradu. Už v roce 1845 sem dorazila průzkumná expedice. Tajná směrnice jejího velitele Charlese Frémonta přikazovala rozpoutání revoluce v první vhodné chvíli. Kalifornská republika vyhlášená pak několika stovkami severoamerických usedlíků v údolí Sacramenta netrvala sice dlouho, ale už začátek mexicko-americké války přinesl vylodění posádek amerických válečných lodí na kalifornském pobřeží. Jejich velitelé oznámili připojení Kalifornie ke Spojeným státům. Když vývoj události zmařil původní Santa Annovy plány, obrátil se generál o stoosmdesát stupňů, obvinil Paredesovy stoupence z vlastizrady a jeho vládu svrhl. Svůj puč provedl ve chvíli, kdy jeho patnáctitisícová armáda utrpěla porážku od podstatně slabšího soupeře. Místo toho, aby organizoval ústup, odjel generál do hlavního města, kde jej jeho přátelé slavnostně uvedli do úřadu.

Ačkoliv válka na severu země přinášela Mexičanům jednu porážku za druhou, váhal Taylor s postupem do vnitrozemí. Bál se prodloužení zásobovacích komunikací a útoků partyzánů. Jejich jednotky tvořili odhodlaní protivníci anexe mexického území Spojenými státy a guerrilleros působili Američanům větší starosti než pravidelná armáda. Ve Washingtonu proto přijali plán útoku na hlavní město nepřítele přes Veracruz. Na počátku března roku 1847 provedly americké jednotky genrála Winfielda Scotta (1786-1866) námořní výsadek u nejvýznamnějšího atlantického přístavu Mexika."

Oldřich Kašpar, Dějiny Mexika, Praha, Nakladateství Lidových novin, 1998, 188n