Středisko ibero-amerických studií, Filozofická fakulta UK v Praze



Hans Buch, Nezávislost San Dominga



"V první fázi revoluce se velcí a malí běloši sdružovali proti hegemonii vlády, aby setřásli monopol mateřské země. Ve druhé fázi se mulati bojující za občanská práva spojovali se vzbouřenými černochy proti velkým a malým bělochům, přesněji řečeno proti jejich rasismu. Ve třetí etapě pak bojovali černí otroci proti bělochům a mulatům, kteří v emancipaci otroků viděli ohrožení svého majetku a svých privilegií.
Tento vcelku přehledný modelový průběh se ovšem komplikuje ještě tím, že dočasní zástupci francouzské vlády štvali soupeřící strany proti sobě, aby Francii zajistili vládu nad koloniemi. A tak komisaři, vyslaní Národním shromážděním, mobilizovali zprvu malé proti velkým, pak mulaty proti bělochům a nakonec černochy proti mulatům, až je Toussaint Louverture zbavil moci a vykázal z kolonie. Agenti direktoria pak úspěšně podněcovali občanskou válku mezi černochy a mulaty. Teprve v poslední fázi války za nezávislost se znepřátelené skupiny spojily proti invazní armádě generála Leclerka, která se pokoušela krvavým terorem obnovit starý koloniální režim.
Složitá hra sil byla navíc ovlivňována vojenskou intervencí Španělska a Anglie, kterým revoluční Francie vypověděla válku. Zatímco bílí plantážníci v zájmu obrany svého majetku volali na pomoc Anglii, spojili se vzbouření otroci s monarchistickým Španělskem, které podporovalo jejich boj penězi a zbraněmi. Toto anachronické spojení udržovali ještě i tehdy, když komisaři Francouzské republiky vyhlásili všeobecné osvobození otroků (srpen 1793). Teprve když Národní shromáždění oficiálně potvrdilo jejich svobodu, vstoupili černoši znovu do služeb republiky (květen 1794), jejímž revolučním zásadám zůstali věrni i poté, když je Napoleon už dávno zrušil.


IDEOLOGICKÝ ASPEKT
Na rozdíl od francouzské revoluční buržoazie nemá koloniální buržoazie vyhraněnou ideologii, kterou by dokázala zastřít své vlastní zájmy. Její základní snaha je až průhledně jasná, jakmile jde o udržení majetku, hází najednou své rasistické předsudky př alubu a bratří se s černochy a mulaty, které předtím stavěla na úroveň zvířat Podobně je tomu s jejím vlastenectvím - bez váhání se ho vzdává ve pr svého úhlavního nepřítele Anglie, je-li v sázce její hospodářské přežití. Více než výmluvným dokladem je dodnes dopis Generálního shromáždění jamajskému guvernérovi:
Cap Francais 24. srpna 1791
Vážený pane guvernére!
Generální shromáždění francouzské části Saint Domingue, hluboce dojato nešt'astnými událostmi, které ničí kolonii, rozhodlo se vyslat k Vaší Excelenci …."

Oldřich Kašpar, Dějiny Karibské oblasti, Praha Nakladatelství Lidových novin 2002, 122



Filozofická fakulta UK v Praze, Středisko ibero-amerických studií, Hybernská 3, Praha 1